(FOTOGALERIE) Vaše Eminence pane kardinále, vážené dámy, vážení pánové,
slovo komunismus vzbuzuje v paměti všech svobodných lidí, kteří jej zažili, řadu smutných a nepříjemných asociací. Nelze se tomu divit. Vždyť komunistický režim po celá čtyři desetiletí lámal osudy našeho státu i jeho obyvatel.
Komunisté měli zvláštní představu, že člověka osvobodí jeho zotročením. Jak výstižně připomíná ve svých pamětech profesor Václav Černý, komunismus vedl občanskou válku proti vlastnímu národu; válku, která znamenala zničení tisíců lidských existencí. Systém vylučoval jakoukoliv opozici. Každá odstředivá, natož pak odbojová tendence byla již v zárodku tvrdě postihována. Teror byl zakořeněn v samotné podstatě režimu a jeho represe měly vždy konkrétní podobu.
Žádná totalita však naštěstí není schopna zlomit celý národ až do toho posledního člověka. Vždy se najdou ti, kteří jsou nezištnými nositeli a obránci ideálu občanské svobody, kteří se dokáží vzepřít lži bez ohledu na nebezpečí, které jim v každém okamžiku hrozí. Ačkoliv již krátce po listopadu 1989 byly schváleny právní normy, které komunistům zabránily podílet se na moci a zabývaly se odstraněním nejkřiklavějších osobních a majetkových křivd, ten nejdůležitější zákon – zákon o plné legitimitě protikomunistického odboje a odporu – stále chyběl.
Až zřízení Archivu bezpečnostních složek a Ústavu pro studium totalitních režimů společně s nezbytnou politickou vůlí vytvořily klíčové podmínky pro vznik potřebné legislativy. Dvaadvacet let po pádu komunismu dospěl náš právní systém k uzákonění třetího odboje de iure.
Konečně byl odboj nazván odbojem a statečnost statečností.
Vy, kteří jste dnes přítomni v tomto sále, jste kdysi odmítli kompromis se špatností a zbabělostí. O komunistickém režimu jste neměli žádné iluze – ale nečekali jste, až se tento režim sám rozloží vlastní neschopností. Boj proti komunismu, ať už jakýmikoliv prostředky, jste si zvolili jako svůj úkol a své poslání. Existenční riziko ohrožení sebe sama i vašich rodin přitom bylo vaší jedinou jistotou – a přece jste nemohli jednat jinak. S hlubokým pohnutím v této slavnostní chvíli myslíme také na ty, co se dnešního dne nedožili a jsou tu zastoupeni svými nejbližšími, kteří za ně převezmou osvědčení o aktivní odbojové činnosti in memoriam.
Dámy a pánové, minulost není uzavřenou kapitolou. Stále je v ní skryto mnoho zla, které občas zatouží po své reinkarnaci. Právě vy, účastníci třetího odboje, jste svědomím doby. Vaše osudy, které mají nadčasový význam, jsou výmluvným obrazem dějin našich zemí ve druhé polovině dvacátého století. Díky vám nebude nikdy zapomenuto to, co způsobilo tolik bezpráví a hořkosti.
Vážím si vašeho celoživotního postoje a vašich činů.
Děkuji vám.
Galerie: