(FOTO,VIDEO) Dáme a pánové, ústavní činitelé, pánové generálové,
dnes budu hovořit ke Dni vítězství a budu hovořit k těm, kteří ode mě získají kříže ministryně obrany za své zásluhy. Jakmile se některými událostmi začneme zabývat důkladněji, jdou nám jakoby naproti. Stávají se nám nejen blízkými, ale svým způsobem dávají smysl naší existenci a také našemu vztahu k celému světu.
8. květen. Den vítězství. Kapitulace Německa. Konec druhé světové války. Přesně ve 23:01 8. května 1945. Je to významné datum a je to legenda našich stále ještě nedávných dějin. 73 let neznamená, že si nebudeme pamatovat. Musíme si to pamatovat a nesmíme zapomenout. Musíme učit naše děti, co se tehdy stalo, aby věděly, co to je Česká republika, proč je to Česká republika a že jsou Češi a mají se učit k lásce k vlastní zemi.
Všichni, co zde sedíte, patříte k různým generacím. Mluvím ke všem, nejen k budoucím vyznamenaným. Různé generace se shromáždily, abychom si řekli pár slov k tomu, co pro nás dnešní den znamená. Životopis každého z vás je nenapodobitelným originálem. Každý máte svůj vlastní příběh. Příběh, který je důležitý nejen pro vás, abyste si ho pamatovali, ale je důležitý pro budoucnost. Budoucnost nejen našich dětí, ale celé naší krásné země. My potřebujeme znát vaše příběhy a životy mnohých vyznamenaných mě přesvědčily o tom, že ty klíčové kříže ministryně obrany si zasloužíte.
Všechny nás spojuje idea svobodného života, ale také spravedlivé společnosti. Vy všichni vynikáte pevnou vůlí a vysokou vnitřní motivací. Hodně věcí, které jste učinili během druhé světové války, ale také po ní, to jsou činy, které se nezapomínají. Mnozí z vás a vašich příbuzných, kteří zde dnes nemohou být, udělali vše, co mohli pro naši krásnou zemi. Pro to, abychom tady my stáli, abych já tady mohla stát, a aby naše mladé generace mohly žít.
Co to znamená svoboda? Víme to ještě všichni? Kdo dokáže říct, co je svoboda? Dokážeme to my?
My ano, protože historii známe. Vaši předkové a vy zde sedící, kteří obdržíte mé vyznamenání, to víte. Ale vědí to všichni? To jsou věci, které musíme učit naše mladé generace a využít vaše krásné příběhy, které jsou často strašně bolestivé, k tomu, abychom vzdělali českou mladou společnost. Vám všem, kteří dnes obdržíte resortní vyznamenání ministerstva obrany, tedy Kříž obrany státu, Zlatou lípu ministra obrany a také Záslužný kříž ministra obrany České republiky, chci poděkovat za vše, co jste vykonali pro Armádu České republiky a pro naši zemi samotnou.
V tiché a hluboké úctě se opravdu osobně skláním před těmi, kteří vyznamenání obdrží in memoriam a kteří jsou zde zastoupeni svými nejbližšími. Naše armáda i ministerstvo obrany si velmi váží lidí, kteří v naší minulosti stáli na straně české, respektive československé státnosti proti nepřízni osudu. Nepřízeň osudu tu byla z mnoha stran a v různých letech. Vždycky byla bolestivá.
Nezapomínáme na historické tradice, z nichž naše tehdejší armáda Československé republiky vznikla. Nejde jen o to, jaká armáda je, ale stejně tak záleží na tom, jaká chce být, kdo v ní chce být, kdo chce za naši zemi bojovat, kdo se jí chce obětovat, složit vojenskou přísahu. O to nám všem jde. Je v zájmu naší země, abyste měli nejen své příznivce, obdivovatele, ale také své následníky a pokračovatele. Stát i armáda potřebují výjimečné lidi. Výjimečné osoby, které vytáhnou Armádu České republiky, ministerstvo obrany, vládu a celý náš stát do popředí světových mocností. A čím? Schopnostmi našich vojáků. Vašimi příběhy, kterých si všichni vážíme.
Dáme a pánové, děkuji vám.
Dnes je Den vítězství. Vzpomínejme na to, co se tehdy odehrálo. Nikdy na to nezapomeňme!
Karla Šlechtová
Národní památník na Vítkově, Praha, 8. května 2018